Báseň č. 39

Krize nekonečna.

V závojích zahalená orientace.

Nula v čase minulém se zdravě naštvala

na dvojku v čase přítomném.

Není vrahů,

není pitomců,

jsou jen vystěhovalci ospalé pravdy.

,,Hvězdo,má Hvězdo,

utři mi mé slzy,

prázdnota bez cíle šlape bez dechu poslední kilometry!"

Krize nekonečna.

V závojích zahalená dezorientace.

Nula v čase minulém zdravě pozlobila

šestku v čase budoucím.

Není zlodějů,

není pošuků,

jsou jen vystěhovalci ospalé chytrosti.

,,Hvězdo,má Hvězdo,

utři mi mé slzy,

nicoty bez cíle šlape bez dechu poslední kilometry!"

Krize nekonečna.

V závojích zahalení stabilita.

Nula v čase minulém se zdravě pohádala

s osmičkou v čase budoucím.

,,Hvězdo,má Hvězdo,

utři mi mé slzy,

cizota bez cíle šlape bez dechu poslední kilometry!"

Krize nekonečna.

V závojích zahalená různorodost.